Zdění obvodových stěn z vápencopískových cihel

1. 7. 2017

Sobota

Včera nám přivezli cihly, a tak jsme dnes nedočkavě začli se zděním. Zedník měl tentokrát čas pouze ráno, tak jsme se sešli už v 6.30 s tím, že budeme končit kolem 10 hodiny. Nakonec polevil a zůstali jsme trochu dýl, abychom dodělali pytel malty. Zdění jsme ukončili po celém obvodu druhým šárem a pár cihlami třetího. Končili jsme asi v 11 hodin.

Jak už jsem se zmiňoval, zdíme z vápencopískových cihel VAPIS, které se vyrábí v Německu. Zdí se na tenkovrstvou maltu, která je ve vrstvě 2 mm. Malta se nanáší jejich speciálním kombajnem, který si musíte většinou koupit, ale můžete ho zpět VAPISu prodat za 70 % ceny. Práci s kombajnem jsem si celkem pochvaloval, i když to nemám tolik s čím srovnávat, ale určitě to práci dost usnadní. 20 kg pytel s lepidlem jsem vysypal do 30 kg kýble, přidal 7 litrů vody a míchadlem rozmýchal, toď vše. Potom už jen nadávkujete do kompajnu a jezdíte po cihlách a cihly rovnáte jednu za druhou, hezky vedle sebe. My jsme si vždy nanesli cca 2-3 metry malty, položili cihly a srovnali paličkou a vodováhou.

Co bylo pro zedníka nového, byla technika tzv. "tupého spoje". Dost dlouho jsem to řešil a i diskutoval přímo s techniky z VAPISu, abych zjistil jejich postoj k provázání rohů nebo použití tupého spoje. Odpověď byla vždy ve smyslu - provazba je tužší spoj, ale zdít "na tupo" je samozřejmě možné. Já se od začátku přikláněl k variantě tupého spoje, jelikož při navržení baráku v modulu byste v podstatě neměli říznout do cihly, a to by mělo jednoznačně zjednodušit a urychlit stavbu našeho baráčku.

Pondělí

Se zděním jsme pokračovali až dnes, protože neděle je prý od slova NEdělat, takže tak...

Každopádně, dnes trochu jiná sestava. Sehnal jsem si brigádníka na inzerát, 16-ti letého zednického učně. A jelikož mě stále nebaví čekat na to, kdy si zedník udělá čas a je potřeba s tím pohnout, rozhodl jsem se, že si zkusím zdít sám. Dost mě k tomu přimělo a namotivovalo i to, že dle internetových stavebníků (co jsem četl) by se do dalšího baráku pustili i bez zedníka.

Zvládli jsme v této sestavě udělat další skoro dva šáry, takže jsme na čtvrtém. Celkem to šlo, až na ty tupé rohy. Přeci jen, když to člověk dělá poprvé, tak v tom nemá takový grif. V půl šesté se na nás přišel podívat zedník a zkontrolovat, jak nám to jde. Prošli jsme to znovu s vodováhou a celkem to schvaloval. Jen nám trošku ujely rohy u tupého spoje, kde je klasická malta. Ujeli nám o 1-3 mm, tak jsme je spolu lehce flexou zbrousili, aby nám další šáry neujížděli ještě víc a neproklínal jsem se potom u lepení izolace. Už si na to dáme příště pozor. Teorie je celkem zmáklá, ale ta praxe prostě chybí.

Bohužel zítra to bude se zedníkem podobné, tak nám ještě pomohl na zítřek alespoň založit rohy. Ať se tolik nestresuju. Tím, že jsem při práci dost detailista, tak jsem s dneškem moc spokojený nebyl. A popravdě, radši bych to nechal dělat povolanější. Ale co, zkusit se má všechno :-).

Úterý a Středa

V úterý jsme chvíli s brigádníkem pokračovali bez zedníka. Měli jsme založené rohy, tak jsme dozdili jeden šár a počkali až přijede, aby to mohl zkontrolovat. Takže žádná velká akce. Na středu už jsme byli domluvení se zedníkem na 5.30 (protože v 8.30 už musel být zase pryč). Za ty tři hodinky jsme zvládli založit na klasickou maltu (M10) první šár u tří příček, kde jsou osamocené pilíře (dva metrové, jeden asi dvoumetrový). Později se dozdí "zuby", které se provážou (ukotví se) s příčkami, a tím by neměly spadnout nebo se prohnout. Vzhledem k tomu, že je obvodová zeď jen 17,5 cm tlustá, tak se to tak dělá. A jelikož nám zbyla ještě asi půlhodinka, namíchali jsme lepidlo a vrhli se ještě na jeden šár jedné strany.

Potom jsem pracoviště už jen poklidil a připravil na zítřek, kdy bychom měli pracovat celý den, nebo aspoň od rána přes oběd. Uvidíme.

Čtvrtek

Tak konečně. Konečně byl zedník na celodenní šichtu a my jsme s tím mohli pořádně cuknout. Se zedníkem jsme měli sraz v 6.30, já ještě včera pozval dva kámoše a samozřejmě byl už i pantatínek, který se vrátil po desetidenní práci u německých sousedů. Tento počet sliboval pořádný výkon a taky že jo. Zvládli jsme udělat obvodové zdi do devátého šáru! Kluci už mají se stavbou hodně zkušeností, tak byla otázka asi 10 minut na to se pěkně sehrát tak, že bychom se tím mohli snad i všichni živit :-).

Takhle jsme se rozhodili::

zedník - hlavní měřič a srovnávač
kluci - nosiči cihel, kotev, dlouhoprsťák/specialista na díry (čistič elektrokanálků), zametač/vlhčič cihel, nosič kotev
moje maličkost - maltový technik a kontrolor
pantatínek - hlavní záložník
moje milá - velitel polní kuchyně
panímáma - hlídačka našeho prcka

Vše šlo krásně. Dokonce jsme nezapomněli na žádné okno a snad ani na přípravu kotev u příček. Od šestého šáru jsme si už museli pomoci s podlážkami na cihlách, protože to začala být pěkná výška, abychom všude došáhli a viděli.

Takže plán sdělat první kamion, než přijede další, vyšel. Super, mám opravdu radost.