Konstrukce předsazené střechy a atika (žiletky)
10. 9. 2017
Hranoly na předsazenou střechu máme připravené, tak ještě zbývá příprava na "atiku". Než začnu něco k ní, měl bych jí asi trochu objasnit, protože to není úplně klasický postup. Je to totiž taková atika neatika, kterou budeme dělat podle detailu z Centra pasivního domu. V podstatě se udělá místo zděné atiky konstrukce/konzole z OSB desek, tzv. žiletky, a ty se budou po půl metru kotvit do betonových panelů, na ně potom přijde další OSB deska, která bude sloužit pro kotvení oplechování, apod.
Proč jsem vůbec zvolil toto řešení? Důvody jsou, že mi to přišlo jako vcelku jednoduché řešení, jak zamezit vzniku tepelného mostu, zdálo se mi to i méně pracné a mimo to i cenově výhodnější než zděná atika. Tak uvidíme.
Pátek
Hned v 7 hodin ráno jsem byl domluvený se sousedem na nařezání žiletek na naši "atiku". Než jsme taky začali řezat, předcházelo tomu několikadenní nekonečné počítání a ověřování výpočtů. Jelikož mezi žiletkami bude vyspádovaná izolace, má každá žiletka trochu jinou velikost. S tím jsem ale za truhlářem přijít nechtěl, tak jsem nakonec řezání omezil na 4 základní formáty a zbytek si pak budeme dořezávat na míru na stavbě.
Vše jsem měl připravené už z domu (ještě jsem to ladil včera do půlnoci, protože jsem nakonec nesehnal OSB desky bez péro drážky, ale s péro drážkou a ty mají jiné/menší rozměry), abychom se nezdržovali. Měl jsem na to vytvořenou tabulku, jak jinak než v Excelu (zde je, kdyby to někoho zajímalo).
Podle tabulky a se zkušenostmi souseda to šlo parádně. Trochu jsem se bál, že tam budeme do odpoledne, ale nakonec to netrvalo ani 3 hodiny a mohl jsem si odvézt nařezané a hezky popsané žiletky.
Mohl jsem si tak dojet v klidu na oběd a přiravit se na odpolední štaci.
Odpoledne jsme se s pantatínkem pustili do kotvení hranolů na předsazenou střechu. Než jsme udělali první hranol, trvalo nám to tak 2-3 hodiny. Než jsme vše rozměřili, promysleli si, jak budeme postupovat, chtěli jsme si taky vytvořit šablonu na mezery mezi hranoly, seznámit se s úhelníky a kotvami, které budeme používat (to jsme měli přesně spočítané od statika), atd.
Na první hranol přijel na chvíli i náš zedník, který nám s tím pomohl. První zádrhel ale byl, že kotvy, které jsme měli byly na velikost vrtáku č. 9. Co na to, ale když 9 vrták neexistuje (nebo aspoň v HB ve stavebninách ho nikde nemají)? Šli jsme do toho vrtákem 8 s tím, že díru trochu vykloktáme a ono to šlo, kotva tam šla sice hůř, ale šla a pěkně se chytla. Do prvního, krajního, hranolu jsme si ještě museli upravit úhelník, jelikož ty co máme mají pravý úhel a my jsme potřebovali ten krajní přikotvit k panelům z boku. Takže jsme si úhelník narovnali kladivem a mohli pokračovat.
U dalšího hranolu už jsme věděli jak na to, tak to šlo o poznání líp. Já jsem změřil na hranolu 1,2 metrů, což je délka, která přesahuje zeď, uložili jsme ho podle šablony a rysky 1,2 m. Připravili první úhelník do zadní části, vyvrtal jsem díru, vyčistil, pantatínek zatloukl kotvu, já zatím připravil na úhelník butylenový tmel, který má za úkol utěšnit narušenou parozábranu a pantatínek si kotvu došrouboval a usadil prvním hřebíkem k hranolu. Já si zatím připravil další kotvu na vyvrtání a takhle jsme pokračovali dál, vždy 3 kotvy do každého hranolu. Nakonec jsme ještě zkontrolovali usazení hranolu do vodováhy a pantatínek ještě do každého úhelníku natloukl 4 hřebíky.
Vodováhou jsme se snažili držet další hranoly přibližně ve stejné výšce, což nebylo úplně jednoduché, protože co panel to originál a někde nám to nelícovalo i o víc než centimetr, tak jsme občas hranol podložili. Také byl často problém při vrtání do panelu, že se po cca 3,5 cm provrtalo do dutiny, i když v ní kotva držela, pokud to ale šlo, dávali jsme dvě kotvy vždy na stranu, kde dutina nebyla nebo byla níž a kde byla, tak jsme dali jen jendu kotvu.
Za dnešek jsme zvládli jen asi 8 hranolů z 33. Takže zítra pokračování a musíme zabrat. Mám taky na víkend domluvený posily, tak to snad půjde rychleji.
Sobota
Ráno se svítáním na stavbě. Dorazil i kámoš Můsa, se kterým je vždy radost pracovat. Rozhodili jsme se tak, že já budu pokračovat s hranolama s Můsou a pantatínek půjde zatím připřavovat žiletky pod okap. Bylo potřeba je prořezat tak, aby kastlík, který budeme dodělávat příští týden, měl spád 1 %, takže každá žiletka musela mít prořez vždy o půl cm větší (co půl metru žiletka, to půl cm nižší).
Pantatínek si řezal a my se s Můsou vrhli na hranoly. Prvni hranol jsme se sehrávali a další už to bylo opět jak na lince. Krásně nám to šlo od ruky a i s obědem jsme měli kolem 15 hodiny hotovo.
Další věc, která byla potřeba udělat, byla pobít na hranoly desky. Na to už se těšil pantatínek, tak už když jsme dokončovali poslední hranoly, on si už vše připravoval a sestavoval. Měl to všechno z pily očíslované, takže mu bylo hned jasné, co kam patří. Jen bylo potřeba si natáhnout provázek, aby byly desky hezky v jedné rovině. Hranoly totiž byly nařezané jak od prasete a každý měl nejen jinou velikost, ale měl i křivě provedené řezy (to potom zabrousíme i když bychom nemuseli, protože tam stejně bude ještě polystyrén).
Dál už jsme pantatínka nechali samotného a my šli s Můsou vymyslet, jak budeme postupovat s kotvením žiletek. Jako první jsme si vzali okapovou část, která by měla být hned ta nejtěžší, ale co, nejme žádný béčka :-).
Na žiletky jsme měli jiné kotvy, už podstatně menší než do hranolů. Tentokrát ale na vrták číslo 8, tak jsme to zkusili. Postupovali jsme podobně jako u hranolů, jenže ve vyvrtané díře kotva kloktala a nešla samozřejmě utáhnout, co s tím... Zkusíme menší vrták, jenže velikost 7 neexistuje, takže vrtákem velikosti č. 6. Což byl zase problém, protože i když jsme hodně kloktali, tak tam kotva šla hodně, ale opravdu hodně, mizerně. Dokonce jsme první kotvu ohnuli.
S první žiletkou jsme hrozně zápasili, první 2 díry na kotvu byly bez úspěchu, třetí dokonce ještě s větším průs...., protože jsme kotvu chtěli vyvrtat už moc blízko rohu a kousek věnce jsme uštípli :/. Školácká to chyba. Takže 3. díra neúspěch, co s tím... Poslali jsme drahou polovičku pro chemickou kotvu, s tím, že vyvrtáme větší dírů 8 vrtákem a stříkneme tam chemii. Taky jsme to zkusili a ono to drželo, tak jsme mohli konečně dál od první zakleté žiletky. Doplněno: Bohužel chemická kotva nám roh ustřelila úplně, jak se roztáhla, naprasklý roh věnce to neudržel a odchlíp se úplně, takže celou žiletku budeme muset předělat a ještě před tím dobetonovat roh věnce.
Než jsme se pustili do další žiletky, dali jsme menší poradu. Výsledek byl, že to zkusíme vrtákem 8 (když to je na 8), ale nebudeme vůbec kloktat, ani ho průběžně vytahovat s vyvrtaným betonem. No a najednou to šlo pěkně, tak jsme mohli pokračovat.
Stihli jsme za dnešek 12 žiletek na okapové straně, takže zítra nás čeká pokud možno zbytek, což si ale nedělám moc naděje, že stihneme. Navíc má pršet. Ale už budeme vědět jak na to, tak by to mohlo jít rychleji a taky bych měl mít další posily, tak bychom mohli udělat 2 pracovní skupiny.
Pantatínek ještě stihl připravit další žiletky, které jsou ve spádu, a to na východní stranu, takže se na ně ráno nebude muset čekat.
A milá s paní maminkou dnes dodělali všechny spoje parozábrany, takže mají na zítřek volno :-).
Neděle
Tak po ránu trochu mrholilo, ale nic, co by nás mělo zastavit. Sraz v 7.30, já, pantatínek, Můsa, Dibla a má dorazit i zedník.
Trochu jsem se po ránu rozkoukávali a pořád se nám do toho nečasu moc nechtělo, ale nakonec jsme se hecnuli a šli na věc. Zedník zatím nikde, tak aspoň Diblovi ukážeme náš postup a až přijede, tak to bude moc zedníkovi vysvětlit a můžou spolu vytvořit druhou pracovní skupinu.
Udělali jsme asi 3 žiletky a zedník dorazil. Sice jen do půl 12, ale aspoň něco. Chvíli nám trvalo, než jsme ty dvě skupiny nějak zkorigovali, abychom si nepřekáželi, měli dostatek nářadí, pomůcek apod., ale během půl hodiny už jsme byli dvě samostatné jednotky. Skupina jedna já a Můsa, skupina dvě zedník a Dibla a vlastně ještě skupina tři pantatínek a mafl připravovali další spádové žiletky na západní stranu.
Dneska jsme se s Můsou docela trápili, pořád se nám nějak zasekávala a ohýbala kotva, snad každá druhá. Za to skupina dvě, ta jela jak prdlá. Vylepšili si postup a opravdu jim to šlo nádherně. Je vidět, že to zedník v hlavě a rukou prostě má. My než jsme zjistili, že máme zbroušený vrták, tak jsme jeli jednou tak pomaleji než oni. Ale po výměně vrtáku a okopírování pár jejich vychytávek nám to šlo zase pěkně :-). No, hlavně, že jedeme a vypadá to, že bychom to dneska mohli zvládnout.
Asi do 12 hodin s námi zedník nakonec zůstal a byla pomoc znát. Škoda, že s námi takhle není častěji, hned by se nám ulevilo. No nic, odpoledně už bez něj, ale to už nám chybělo asi 2/3 západní strany a celá jižní strana, která by měla být snad rychlá, protože se nekotví do betonu, ale jen do OSB desky vrutama.
Pustil jsme se nejdřív do té jižní strany, Dibla nám připravoval žiletky, tak že to nich našrouboval úhelníky a my je s Můsou kotvili k OSB podkladu. Jížní stranu jsme měli tak za 2 hodinky hotovou, teda skoro hotovou, protože nám došly vruty na posledních asi 8 žiletek.
To už ale bylo po 15 hodině a Můsa musel odjet domů za ženou. Rýpat zahrádku :-), no když musíš, tak musíš. Každopádně mu ještě jednou moc děkuju za pomoc, bez něj bychom nebyli zdaleka tam, kde jsme teď.
Takže do zbytku západní strany jsme se pustili s Diblou, který ale musel taky kolem 17 hod pryč, tak toho musíme stihnout co nejvíc, ať toho na mě zbyde co nejmíň a taky skončím někdy dřív než za tmy.
Nakonec jsme to zvládli bez asi 6 žiletek, ty už jsem si dodělal sám za pomoci pantatínka a mohli jsme před sedmou večír vyrazit dom.
No, bylo to náročné, ale i když jsem tomu moc nevěřil, neskutečné se stalo skutečným a my dohonili skluz, který jsme měli. Dnes jsme měli končit s žiletkami a taky s nimi končíme. Měli jsme na ně mít celý týden, ale to už se nedá nic dělat, hlavně že to je a můžeme v týdnu začít s tepelnou izolací, na kterou máme týden, než přijedou střechaři na finální vrstvu.
Moc děkuji všem zúčastněním. Bylo to náročné, ale jsem rád, že jsme to zvládli. Teď ještě zládnout příští týden, ať nemusíme odvolávat střechaře, a tím i oknaře.
Galerie
